Po roce 1989

USNESENÍ FS ČSFR Z 9. KVĚTNA 1990                                                                         „Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky považuje zrušení Země moravskoslezské od 1. 1. 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokratickocentralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokratické samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti.
Vyslovuje proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví.“
Ve Sněmovně národů se z 87 přítomných poslanců 6 zdrželo hlasování a nikdo se nevyslovil proti. Ve Sněmovně lidu ze 126 zákonodárců také nikdo nehlasoval záporně, avšak 13 se zdrželo.                                                               http://www.psp.cz/eknih/1986fs/slsn/stenprot/028schuz/s028061.htm 

PROHLÁŠENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Z 18. KVĚTNA 1990                                            1. považuje zrušení země české a země moravskoslezské k 1. lednu 1949 a vznik nového územně správního uspořádání za krok nespravedlivý a vzešlý z totalitní byrokraticko-centralistické praxe. Byl to krok rozporný s principy demokracie a samosprávy, který přispěl k deformovanému nepřirozenému vývoji československé společnosti;                                                                                                                            2. vyslovuje pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vyplyne z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví;              3. zároveň vyzývá vládu České republiky, aby podstatně urychlila vypracování koncepce struktury územního uspořádání a vypracování nové daňové soustavy, zajišťující samostatný rozvoj obcí, měst a všech svébytných územně správních celků republiky.“ Hlasování se zdrželo 13 poslanců a jeden byl proti.                                             http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/027schuz/s027016.htm

Programové prohlášení vlády ČR
2. července 1990
...Jeden aspekt této problematiky můžeme pokládat za zralý řešení. Je to ten okruh problémů, který předložila Morava. Dějinné vědomí i tradice společenského života z ní činí víc než pouhý region. Moravané, kteří aktualizovali téma svébytnosti, poskytli sami návod k řešení. Tím bude zemské zřízení. Obnovu samosprávy se jejich snahám dostane zadostiučinění…                                                          http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1990-1992-cr/petr-pithart/ppv-1990-1992-pithart.pdf

Rozloha Moravy a Slezska (Jihomoravského a Severomoravského kraje) činila 26.070 km² a na tomto území žilo 4 025 534 obyvatel, tj. 25,8 % obyvatel Československé republiky, 31 % obyvatel České republiky. Avšak na obyvatele obou moravských krajů se vynakládalo o 24,7 % méně než na ostatní obyvatele v Čechách a na Slovensku. Produktivita jednoho pracovníka v obou moravských krajích byla v průměru přitom v oblasti průmyslu o 1,5 % a v zemědělství o 6,8 % vyšší než v ostatních částech republiky. Přitom průměrný roční příjem jednoho občana v moravských krajích byl o 4,6 % menší a náklady státu na jeho životní úroveň v různých odvětvích o 6,5 % (výjimečně o 79,1 %) menší než v krajích českých a slovenských. Investic pak bylo v obou moravských krajích méně o 13,9 % než v jiných krajích státu.                                               Lubomír E. Havlík: Moravské letopisy, s. 165.

Na zasedání Jihomoravského krajského národního výboru v Brně, které se konalo za značné účasti veřejnosti 25. září 1990, vystoupil s projevem jeho předseda. V projevu označil zrušení KNV za oprávněné, vyslovil se pro obnovení více než osm set let staré samosprávy Moravy. Upozornil na fungující spolkové uspořádání sousedního Rakouska a Německa, i na dřívější existenci svazku zemí Koruny české… Další z účastníků zasedání pronesl realitě odpovídající myšlenku: „Je to tady stejné jako v roce 1968. Stěžujeme si, kritizujeme, bouříme, žádáme, ale stejně jako tehdy, nás nikdo neposlouchá.“                                                                                                                   Moravskoslezský kurýr 9/90, s. 1. 

Nespokojenost s rozpočtem na rok 1991 vyjádřili zákonodárci z HSD – SMS, podle jejichž názoru byly moravské kraje, oproti českým, poškozeny o 3,2 miliardy korun. Poslanci předložili porovnání celkových dotací pro Moravu a Slezsko, Prahu a české kraje, ze kterých vyplynulo podhodnocení prvně jmenovaných území. Jako příklad mohly sloužit finance na výstavbu ve zdravotnictví, kdy se pro Brno počítalo s částkou 50 milionů korun, naopak pro Prahu 1,2 miliardy korun. Jako řešení vedoucí k nápravě se doporučovalo použití státních rezerv. První místopředseda ČSSD K. Sikora, označil rozpočtové výdaje pro Čechy, Prahu a Moravu jako politickou provokaci.                         Rudé právo 4. 1. 1991, s. 2 a Moravskoslezská orlice 10/91, s. 1.

Na demonstraci v závěru ledna 1991, jenž se konala na Masarykově náměstí v Ostravě bylo požadováno spolkové uspořádání Československa. Poslanec FS Václav Tomis použil údaje, podle nichž výdaje na jednoho obyvatele Čech činily 6 341, Moravy 5 901, zatímco v případě Prahy se jednalo o částku 12 750 Kč. Morava a Slezsko tím měly být poškozeny o částku 3 miliardy 200 miliónů korun. P. Pitharta a D. Burešovou obvinil z pragocentristické politiky, kterou nezastupují zájmy obou menších zemí, ale naopak nahrávají zejména 90 pražským rodinám. „Nejsme nic, jsme pouze nějaký přívěšek Čech.“                                                                                                                              Rudé právo 29. 1. 1991, s. 2, Lidové noviny 29. 1. 1991, s. 2 a Lidová demokracie 28. 1. 1991, s. 1.

NESPOKOJENÁ MORAVA
Brno -€“ Na tiskové konferenci v Brně včera vyjádřili poslanci Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko nespokojenost s republikovým rozpočtem na rok 1991, který na sklonku loňského roku schválila ČNR. Tolik kritizované přerozdělování finančních prostředků funguje podle jejich slov dál jako za totalitního režimu, ovšem s malou změnou. Morava dostává stále méně. Poslanci dokumentovali tento postup řadou přesvědčivých čísel. Pro dokreslení – z rozpočtu připadá v přepočtu na jednoho obyvatele v Praze 12.750 Kč, v ostatních okresech Čech 6.351 Kč, ale na Moravě a Slezsku jen 5.901 Kč. Celkem chybí moravskoslezským okresům do republikového průměru dvě a půl miliardy korun. Moravští poslanci jsou v ČNR při hlasování v menšině a nemají tak šanci obhájit zájmy svých voličů. Podle poslanců lze východisko najít jen v naprosto rovnoprávném zemském zřízení, jak o ně zatím marně usiluje právě HSD – SMS.                                                                                                         4. ledna 1991 (pravděpodobně Svobodné slovo)

S požadavkem spolkového státu s Moravskoslezskou zemí vystoupila také Pedagogická obec Moravy a Slezska. Učitelé kritizovali mimo jiné nižší ohodnocení své práce a výdajů na jednoho žáka, resp. studenta, v porovnání s Čechami a Slovenskem. „Chudoba země s nejvyšší produkcí hodnot a nejpilnějším lidem se projevuje přeplněním tříd…“ Moravskoslezská orlice 10/91, s. 2.

ANKETA ZA SAMOSPRÁVU MORAVY A SLEZSKA
Ne dalšímu vykořisťování!
Občané Moravy a Slezska,
před parlamentními volbami v červnu 1990 jsme vás informovali o vašem mnohaletém vykořisťování totalitním pragocentristickým režimem; o vykořisťování skrytém za tak zvané přerozdělování bohatství vytvořeného v obou moravských krajích, v českých krajích a ve slovenských krajích. Ukazovali jsme, kolik Moravané a Slezané dokázali za rok vyprodukovat a jak málo se jim dostávalo zpátky na mzdy, na zdravotnickou péči, na školství, na kulturu, na výstavbu bytů, na opravy silnic, na rozvoj obchodní sítě, na obnovu strojů ve výrobě atd.
Říkali nám naši oponenti v Praze i na Moravě a ve Slezsku, že to není důsledek pragocentrismu, centralistického řízení státu, ale výlučně důsledek komunistické totality. Byli jsme toho názoru, že tato totalita měla katastrofické důsledky pro život v celém Československu. Ale současně jsme tvrdili, že na vykořisťování Moravanů a Slezanů, na rozdílu mezi finančními prostředky, které byly na Moravě vyprodukovány a těmi, které se přerozdělené v neúměrně ztenčeném množství vracely zpět, se podepisoval především pragocentrismus.
Uplynulý rok svobody, v níž je demokracie přidušována některými novými, ve své podstatě antimoravskými centralisticky laděnými silami, je toho důkazem.
Povšimněme si několika příkladů. Tak v r. 1989 dostaly Čechy (včetně Prahy) s 1,6 krát větším počtem obyvatel než Morava se Slezskem globální dotace a účelové subvence v miliardách Kč 2,86 krát větší, v r. 1990 již 2,92 krát větší. Rozpočet na r. 1991, schválený proti vůli poslanců Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko, šidí Moravu se Slezskem ve prospěch Čech a Prahy o 3 miliardy 200 miliónů Kč. Jak ukazují tyto a další údaje, pokračuje i po listopadové revoluci zvyšování neoprávněné diskriminace Moravanů a Slezanů v rámci pragocentristicky řízené České republiky.
K ilustraci koloniálního charakteru rozpočtu pro letošní rok snad postačí alespoň jeden příklad. Praha má asi 3 krát méně obyvatel ve srovnání s Moravou a Slezskem, ale na stavby v resortu ministerstva zdravotnictví má dostat 4,18 krát více peněz než Morava se Slezskem.
Vládnutí Moravě se Slezskem z Prahy má však mnohem širší negativní důsledky. Tak např. sociální dopad započaté ekonomické reformy je mnohem tvrdší pro Moravany a Slezany, kterých přichází o práci mnohem více než Čechů. Současná nezaměstnanost na Moravě a ve Slezsku představuje téměř polovinu nezaměstnaných z celé České republiky. Dále pokračuje podrobný návrh na zavedení zemského zřízení a následné vytvoření Spolkové republiky Československo.                                                                     Svobodné slovo 31. ledna 1991.

V polovině prosince 1992 (v souvislosti s tvorbou nové ústavy samostatné ČR) obvinil předseda zemského sněmu HSD – SMS J. Kupka Čechy ze snahy opět „pozřít Moravu“. „K tradičním postupům české politické reprezentace patří snaha odejmout Moravě a Slezsku její odvěkou samosprávu nebo ji nějak omezit.“
Mnohaletá neexistence zemí a s tím spojeného zemského cítění, vnucování představy výhodnosti malých regionů, či rivalita velkých moravských měst, měla napomáhat snahám o neobnovení Moravy a Slezska.                                                   Rudé právo 16. 12. 1992, s. 2.

Na schůzi ČNR 16. prosince navrhl poslanec LSU J. Drápela několik pozměňovacích návrhů. U názvu základního zákona státu doporučoval Ústava Českomoravské republiky. Text preambuli doporučoval upravit: „My, občané Českomoravské republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v čase obnovy samostatného Českomoravského státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti Velké Moravy, zemí Koruny české i státnosti československé.“ V dalších částech ústavy mělo dojít k nahrazení pojmu Česká republika, Českomoravskou republikou.
Obdobně i u České národní banky předpokládal použití označení Českomoravská národní banka. Drápela nezapomněl ve svých návrzích i na zakotvení historických zemí (Země česká, Země moravská, Země slezská) do textu ústavy. Poslanec MNS P. Kavan navrhoval: „Českomoravská republika je spolkem země České a země Moravsko – slezské.“ Jeho stranický kolega J. Bílý, chtěl odstranit slovo jednotný z prvního článku ústavy, protože se tím zakotvoval centralismus. G. Mazalová kritizovala absenci jakéhokoliv odkazu na Velkou Moravu. http://www.psp.cz/eknih/1992cnr/stenprot/010schuz/s010002.htm                            http://www.psp.cz/eknih/1992cnr/stenprot/010schuz/s010004.htm

MORAVA VE STÁTNÍM ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY NA ROK 1994                   Milan Skočovský                                                                                                            Jedním z kritérií, podle kterých je možné posuzovat dopady státního rozpočtu na obyvatele, je rovnoměrnost poskytování investičních prostředků a dotací do jednotlivých částí státu.                                                                                                                           Pro rok 1993 byl navržen a schválen takový rozpočet, kdy v dotacích státního rozpočtu do územních rozpočtů byla Morava a Slezsko podhodnoceny o 3/4 mld. Kč. Za spravedlivé rozdělování dotací se přitom pokládalo takové, kdy dotace na jednoho obyvatele jsou stejné bez ohledu na to, zda žije na Moravě, ve Slezsku nebo v Čechách. Dalším druhé příspěvku státu jednotlivým územím jsou investiční individuální a systémové dotace z jednotlivých resortů – tj. ministerstev a pod. Zde se v roce 1993 na Moravu a Slezsko nedostalo 2 a 1/4 mld. Kč. Dohromady s předchozí částkou to vytvořilo dluh v neprospěch Moravy a Slezska 3 mld. Kč.                                                                       Státní rozpočet na rok 1994 má vnitřní proporce  poněkud odlišné. Podstatně příznivější je pro Moravu a Slezsko objem dotací do místních rozpočtů, tedy rozpočtů obcí a okresů. Poprvé v historii Morava a Slezsko dostaly něco navíc – dokonce 1 a 1/4 mld. Kč, za což lze vděčit Ministerstvu financí, které tyto dotace rozepisuje. Podstatně horší je to bohužel s dotacemi od jednotlivých resortů, nedoplatek pro Moravu a Slezsko tu přesahuje 4 mld. Kč.                                                                                                                                           V souhrnu s „přeplatkem“ v místních rozpočtech jsou Morava se Slezskem opět tratné, a to zase téměř o 3 mld. Kč, přesněji o 2,85 mld. Kč.                                                            Při bližším pohledu na rozpočty jednotlivých ministerstev je možné konstatovat, že vůči Moravě a Slezsku jsou spravedliví na Ministerstvu financí, Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jsou stejně štědří (či šetrní) ke všem bez rozdílu země určení. Na opačném „křídle“ jsou jmenovitě Ministerstvo školství, které na Moravu a Slezsko investuje relativně téměř 2 * méně než do Čech, Ministerstvo dopravy 1,5 * méně, Ministerstvo životního prostředí 3 * méně, podobně jako Ministerstvo obrany. Primát drží Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo kultury, které dávají na Moravu a Slezsko relativně 5 * méně než-li do Čech. Bohužel i nezanedbatelné částky investičních dotací z kapitoly Všeobecná pokladní zpráva jsou vůči Moravě a Slezsku téměř 2 * úspornější. Uváděné údaje  se vztahují vždy k dotacím přepočteným na jednoho obyvatele. Aby se alespoň částečně napravilo dlouhodobé i nadále trvající investiční zanedbávání Moravy a Slezska, při projednávání státního rozpočtu ČR na rok 1994, v poslanecké sněmovně se navrhovalo posílení individuálních dotací organizací v působnosti územních orgánů cca o 1 mld. Kč určenou pro téměř 30 akcí v jednotlivých moravských a slezských okresech. V této kapitole (všeob. pokl. správa) by se podle návrhů doplňků rozpočtu změnil poměr dotací Čechy včetně Prahy ku Moravě se Slezskem z původních 2,5 mld. ku 0,9 mld. Kč na navrhovaných 2,6 mld. ku 1,8 mld. Kč, což je téměř přesně poměr počtu obyvatel. Tyto návrhy však nezískaly podporu potřebného počtu poslanců, a nebyly poslaneckou sněmovnou přijaty. Nepodpořila je ani většina poslanců zvolených na Moravě a ve Slezsku. Při současném centralistickém způsobu řízení státu zbývá nám nyní již jen doufat, že zvítězí zdravý rozum a proces vyrovnání podpory státního rozpočtu jednotlivým zemím bude rychle infikovat i další, vůči Moravě a Slezsku příliš šetrná ministerstva.       Na více než 40 let budování socialismu a komunismu u nás doplatily více-méně všechny skupiny obyvatelstva České republiky, ale při podrobnějším studiu údajů uvedených ve statistických ročenkách a přepočtu na jednoho obyvatele lze zjistit, že jen na přímých investicích byla Země Moravskoslezská od roku 68 do roku 89 okradena o více než 80 mld. Kč, ze kterých zhruba rovným dílem byly posilovány investice na Slovensku a Čechách.                                                                 Kam tato systematická nedoinvestovanost vede může ukázat například uvedená mapka ekonomické úrovně okresů ČR, vycházející z 18 hledisek hospodářských, demografických a sociálních. Údaje byly shromážděny koncem roku 1992 jako podklad pro zásady regionální politiky vlády ČR. Na základě těchto podkladů vláda zatím nepřijala žádná opatření. Je v zájmu obyvatel Moravy a Slezska, aby záplava „černých“ okresů v zemi Moravskoslezské prořídla. Z dosavadního vývoje státních rozpočtů je se bohužel obávat, že Země Moravskoslezská bude vyznačena černě celá.                                       Moravský historický sborník. Ročenka MNK 1993/94.